अथर्ववेद - काण्ड 1/ सूक्त 4/ मन्त्र 4
ऋषि: - सिन्धुद्वीपम्
देवता - अपांनपात् सोम आपश्च देवताः
छन्दः - पुरस्ताद्बृहती
सूक्तम् - जल चिकित्सा सूक्त
47
अ॒प्स्व॑१न्तर॒मृत॑म॒प्सु भे॑ष॒जम्। अ॒पामु॒त प्रश॑स्तिभि॒रश्वा॒ भव॑थ वा॒जिनो॒ गावो॑ भवथ वा॒जिनीः॑ ॥
स्वर सहित पद पाठअ॒प्ऽसु । अ॒न्तः । अ॒मृत॑म् । अ॒प्ऽसु । भे॒ष॒जम् । अ॒पाम् । उ॒त । प्रश॑स्तिऽभिः । अश्वा॑: । भव॑थ । वा॒जिन॑: । गाव॑: । भ॒व॒थ॒ । वा॒जिनी॑: ॥
स्वर रहित मन्त्र
अप्स्व१न्तरमृतमप्सु भेषजम्। अपामुत प्रशस्तिभिरश्वा भवथ वाजिनो गावो भवथ वाजिनीः ॥
स्वर रहित पद पाठअप्ऽसु । अन्तः । अमृतम् । अप्ऽसु । भेषजम् । अपाम् । उत । प्रशस्तिऽभिः । अश्वा: । भवथ । वाजिन: । गाव: । भवथ । वाजिनी: ॥
विषय - परस्पर उपकार के लिये उपदेश।
पदार्थ -
(अप्सु अन्तः) जल के बीच में (अमृतम्) रोगनिवारक अमृत रस है और (अप्सु) जल में (भेषजम्) भय जीतनेवाला औषध है। (उत) और (अपाम्) जल के (प्रशस्तिभिः) उत्तम गुणों से (अश्वाः) हे घोड़ो तुम, (वाजिनः) वेगवाले (भवथ) होते हो, (गावः) हे गौओ, तुम (वाजिनीः=न्यः) वेगवाली (भवथ) होती हो ॥४॥
भावार्थ - जल से रोगनिवारक और पुष्टिवर्धक पदार्थ उत्पन्न होते हैं। जैसे जल से उत्पन्न हुए घास आदि से गौएँ और घोड़े बलवान् होकर उपकारी होते हैं, उसी प्रकार सब मनुष्य अन्न आदि के सेवन से पुष्ट रह कर और ईश्वर की महिमा जानकर सदा परस्पर उपकारी बनें ॥४॥ यह मन्त्र कुछ भेद से ऋ० १।२३।१९, है ॥ भगवान् मनु ने कहा है−अ० १।८ ॥ सोऽभिध्याय शरीरात् स्वात् सिसृक्षुर्विविधाः प्रजाः। अप एव ससर्जादौ तासु बीजमवासृजत् ॥१॥ उस [परमात्मा] ने ध्यान करके अपने शरीर [प्रकृति] से अनेक प्रजाओं के उत्पन्न करने की इच्छा करते हुए पहिले (अपः) जल को ही उत्पन्न किया और उस में बीज को छोड़ दिया ॥
टिप्पणी -
४−अप्सु। मन्त्र ३। जलधारासु। अन्तः। मध्ये। अमृतम्। रोगनिवारकं रसम्। भेषजम्। भिषजो वैद्यस्येदम्। भिषज्-अण्, निपातनात् एत्वम्। यद्वा भेषं भयं रोगं जयतीति, जि जये-ड। औषधम् अ॒पाम्। म० ३। जलधाराणाम्। उत। अपि च। प्रशस्तिभिः। प्र+शंस स्तुतौ-क्तिन्। उत्तमगुणैः। अश्वाः। हे तुरगाः। भवथ। भू-लट्। यूयं वर्तध्वे। वाजिनः। अत इनिठनौ। पा० ५।२।११५। इति वाज-भूम्नि मत्वर्थीय इनि प्रत्ययः। वेगवन्तः, बलयुक्ताः। वाजी वेजनवान्−निरु० २।२८। गावः। १।२।३। हे धेनवः। अश्वाः। गावः−सर्वे प्राणिनः इत्यर्थः। वाजिनीः। ऋन्नेभ्यो ङीप्। पा० ४।१।५। इति वाजिन्−ङीप्। वा छन्दसि। पा० ६।१।१०६। इति जसि पूर्वसवर्णदीर्घः। वाजिन्यः, वेगवत्यः, बलवत्यः ॥
Bhashya Acknowledgment
Subject - Water Treatment
Meaning -
There is the nectar of life in the waters. There is health and medicinal efficacy in the waters. And by the admirable nourishing values of waters, horses become strong and rush to victory, cows become fertile, lands become rich.
Bhashya Acknowledgment
Acknowledgment
Book Scanning By:
Sri Durga Prasad Agarwal
Typing By:
Misc Websites, Smt. Premlata Agarwal & Sri Ashish Joshi
Conversion to Unicode/OCR By:
Dr. Naresh Dhiman
Donation for Typing/OCR By:
Sri Amit Upadhyay
First Proofing By:
Acharya Chandra Dutta Sharma
Second Proofing By:
Pending
Third Proofing By:
Pending
Donation for Proofing By:
Sri Dharampal Arya
Databasing By:
Sri Jitendra Bansal
Websiting By:
Sri Raj Kumar Arya
Donation For Websiting By:
N/A
Co-ordination By:
Sri Virendra Agarwal
Bhashya Acknowledgment
Book Scanning By:
Sri Durga Prasad Agarwal
Typing By:
Smt. Shrutika Shevankar
Conversion to Unicode/OCR By:
N/A
Donation for Typing/OCR By:
Various
First Proofing By:
Smt. Premlata Agarwal
Second Proofing By:
Acharya Chandra Dutta Sharma
Third Proofing By:
Acharya Chandra Dutta Sharma
Donation for Proofing By:
Sri Dharampal Arya
Databasing By:
Sri Jitendra Bansal
Websiting By:
Sri Raj Kumar Arya
Co-ordination By:
Sri Virendra Agarwal
Bhashya Acknowledgment
No data
Bhashya Acknowledgment
Book Scanning By:
N/A
Typing By:
N/A
Conversion to Unicode/OCR By:
Sri Durga Prasad Agarwal, Smt. Nageshwari, & Sri Arnob Ghosh
Donation for Typing/OCR By:
Committed by Sri Navinn Seksaria
First Proofing By:
Pending
Second Proofing By:
Pending
Third Proofing By:
Pending
Donation for Proofing By:
Pending
Databasing By:
Sri Virendra Agarwal
Websiting By:
Sri Raj Kumar Arya
Co-ordination By:
Sri Virendra Agarwal